Kypr - ostrov tisíce vůní, barev i chutí

01.07.2019

Po půlroční cestovatelské abstinenci začaly přicházet první pozitivní zprávy o opravě našeho bydlíka, ale my jsme byli už tak unaveni z české zimy, pochmurného jara a pracovního nasazení, že jsme opět zatoužili načerpat energii, odpočinout si a poznat nové končiny. Původní plány na zimní Korsiku, Sardinii a Sicilii, velikonoční Řím, Budapešť či dokonce Istanbul následně vystřídal zcela jiný plán. Plnohodnotná cesta za krásami Afroditina Kypru, ostrova s bohatou historií a řeckotureckým temperamentem s pozůstatky britské nadvlády.

Vlastně ani nevím proč nám zůstával Kypr tak dlouho skryt. Snad proto, že to není zrovna destinace, kde by našinec mířil obytňákem. Vlastně tady asi obytňákem nemíří vůbec nikdo :-D My jsme za naši cestu (když pominu karavany k celoročnímu užívání) nepotkali jediný. Určitě bude hrát roli umístění Kypru, ale také pozůstatek britské nadvlády - levostranné řízení. I pro nás to byla řidičská premiéra a dva dny stresu za volantem, ale nakonec se nám levostranné řízení dostalo pod kůži, a jsme za tuto zkušenost nesmírně vděčni. Přece jenom je jednodušší začít malým osobákem než velkým obytňákem. Ostatně Skotsko s levostranným řízením je brzy v plánu také, takže se nám tyto zkušenosti budou zakrátko hodit.

Na Kypr jsme se vypravili v květnu. Odlétali jsme z deštivých pěti stupňů do slunečných třiceti. Památky byly v tomto období téměř bez lidí, pláže nepřeplněné a počasí úchvatné. Navíc se dalo ubytování pořídit za rozumné ceny, a to se vším komfortem, který s malými dětmi potřebujete. V závěru článku naleznete náš rozpočet. Auto jsme si půjčovali včetně dvou autosedaček pro malé cestovatelky. Naše 15denní cestování jsme si rozdělili na dvě etapy - první zahrnovala ubytování blízko letiště a následně výlety do východní části ostrova včetně turecké části, druhou etapu jsme věnovali poznávání západní části ostrova s ubytováním v Pafosu. Náš původní itinerář jsme hodně přizpůsobovali holčičkám, přesto jsme však stihli navštívit velkou část toho, co jsme si předsevzali. Velmi jsme si oblíbili místní síť pekáren Zorbas a Papantoniou s naprosto úžasným výběrem všeho možného pečiva, famózní zmrzlinou i plnohodnotnými obědy, ale také kavárny Coffee Island s tradičním frappé či freddo cappuccino. Kávu vám zde uvaří za drobný příplatek i z lokální bio produkce. Skvělá politika, skvělé kafe.

Larnaca a okolí

Larnaca byla první destinací, kterou jsme se rozhodli prozkoumat. Ubytování, které jsme si našli v klidném Mazotozu blízko larnackého letiště, předčilo naše očekávání. Vše bylo v dobré dojezdové vzdálenosti, vilka čisťounká, pro děti malinké dětské hřiště, farma se zvířátky a velký bazén s brouzdalištěm pro menší děti. Co nás však nadchlo nejvíce, byl citrusový hájek hned přes cestu, kde jsme si mohli natrhat cokoliv, co se nám zalíbilo. Denně jsme tak měli čerstvou citronádu. Kousek od vilek se navíc nachází Camel park - vlastně taková mini zoo s velkým dětským hřištěm, bazénem a možností vyjet si do okolí na velbloudech. Holky byly nadšené.

Samotnou Larnacu, bývalé centrum obchodu s mědí (mimochodem odtud pochází i název Kypru, cuprum neboli měď) a významný přístav jsme se rozhodli prozkoumat z pláže Finikoudes. Výběr místa měl své nesporné výhody. Ráno se tu dalo bez problémů zdarma zaparkovat přímo u palmové promenády, přičemž vše bylo krásně po ruce. Jak larnacký hrad ze 14. století, tak kostel sv. Lazara s jeho hrobem a samozřejmě nespočet restaurací a kaváren. Obzvláště kostel svatého Lazara si jednoznačně zaslouží jedno z předních míst na pomyslném kyperském top 10 žebříčku. Kostel postavený okolo roku 900 n. l. byl údajně na 30 let útočištěm Lazara po jeho vzkříšení a stal se mu i místem posledního odpočinku. Nádherná výzdoba i atmosféra kostela strhne ke krátkému rozjímání i nevěřícího. Architektonicky je zajímavý v Larnace také římský akvadukt Kamares, který byl v roce 1745 zrekonstruován a do roku 1936 v něm dokonce tekla voda. V původním itineráři jsme ještě mimo několika dalších bodů měli vrak lodi Zenobia, který zde roku 1980 naložený 104 kamiony a přívěsy ztroskotal, nicméně tuto především potápěčskou lahůdku jsme si nechali kvůli holčičkám na naši příští návštěvu Kypru. Ostatně brzy jsme zjistili, že okolo ostrova je vraků podstatně více, takže jsme si nakonec vybrali jeden více baby friendly.

Z blízkých pláží nás kromě Finikoudes zaujala ještě Faros beach, nádherná pláž s tmavým pískem, naopak nás zklamala CTO beach. Voda zde sice byla nejteplejší z celého ostrova, ale pláž byla nejšpinavější ze všech, které jsme navštívili.

Mys Greco a okolí Aiya Napy

Tato oblast je vyhlášena nádhernými a fotogenickými plážemi, neposkvrněnou přírodou i úchvatnými scenériemi a přírodními skvosty, které jen dokáže voda, sluníčko a místní fauna a flóra nabídnout. Naučné stezky, které protínají celou oblast, jsou přímo posety nádhernými místy k odpočinku a nezaměnitelnými výhledy. Nejznámější pláží je bezesporu Nissi, jejíž kouzlo spočívá především v přilehlém ostrůvku, na který se dá někdy z pláže dojít i suchou nohou. Nám však více učarovala vedlejší Landa beach se skalními bazénky ideálními pro děti. Nissi byla už od brzkých dopoledních hodin dosti obsazena, a i holčičky si našly více zábavy na Landa beach.

Svou cestu za dalšími přírodními skvosty této oblasti jsme začali v Kavo Gkreco Visitors Centre, maličkém, ale zato velmi hezky udělaném naučném centru se třemi akvárii. Odtud je to již kousek ke Kamara tou Koraka, mostu, který vytvořila sama příroda. Člověk do této oblasti zasáhl jen velmi málo, nicméně jedna z mála staveb zde - kaple Agiou Anargiou, je další z dominant této oblasti. U kapličky se dá po schůdkách a následně kamenech dojít až k tyrkysovému moři. Tohle místo je naprosto ideální pro šnorchlování. Ještě o malý kousek dál se nachází další známá pláž Konnos. I zde však pláž okupovalo mnoho lidí, což nás od exkurze sem odrazovalo. Za Konnos beach se naházejí ještě Jeskyně Kyklopů, ty jsme však z časových důvodů vynechali a vydali se na Sea Caves. Cestu zde mnoho průvodců nedoporučuje pro standardní vozidla, přesto jsme si však na ni i bez 4kolky troufli. Odměna byla opravdu úžasná. Tyto jeskyně pro nás byly bezesporu nejkrásnějším místem mysu Greco. Příroda je mocná čarodějka a tady, v místě, kde se potkává tyrkysové moře s bělostnými pískovcovými skalisky, vytvořila opravdu úchvatnou podívanou. Poslední zastávkou v této oblasti byl známý 6 metrů dlouhý a půl metru široký Most lásky, o němž koluje legenda, že těm, kdož se uprostřed mostu políbí, splní se to, co si přejí.

Turecká část ostrova

Bohužel z turecké části jsme zvládli navštívit pouze Salamis, Famagustu a tureckou část Nikósie, nicméně zážitek to byl opravdu impozantní.

Už samotná cesta do Famagusty, města, které vzniklo ve 4. století př. n. l., byla velmi zajímavá. Z ruchu kyperských měst jako by se člověk postupně přesouval do stále odlehlejších a odlehlejších končin, až každým okamžikem čekáte, že vám přes cestu začnou lítat chuchvalce suché trávy jako ve městech duchů divokého západu. A najednou se před vámi přímo u hranic zjeví i ono město duchů - město, jemuž dominuje krásný kostelík a jemuž se stalo rozdělení Kypru na řeckou a tureckou část osudné, stejně jako jižnímu předměstí Famagusty, kam se kdysi jezdily slunit celebrity, a které bylo za občanské války v roce 1974 opuštěno. Člověk pak na chvíli zapomene na všechny krásy Kypru a je mu z toho tak nějak úzko. A pak jedete dále, překročíte hranice a najednou jako by nic před tím nebylo. Famagusta žije, Famagusta dávno zapomněla na nějaký konflikt. A vy jste zase zpět na tom starém dobrém Kypru, mezi úžasnými lidmi, u tyrkysového moře, kolem vás kvetou oleandry, jejichž vůně se teď již nemísí s řeckou kuchyní, ale s tou tureckou. Je potřeba jít dál - takto na mě Famagusta zapůsobila.

Město jako takové na svém významu získalo v 7. století, kdy se sem přestěhovali obyvatelé blízkého Salamis. Nám se podařilo najít parkování kousek od známé mešity Laly Mustafy paši, původně gotické římskokatolické katedrály svatého Mikuláše, která byla vybudována ve 14. století. Nutno podotknout, že v květnu zde nebyl problém zaparkovat prakticky kdekoliv, a to úplně zdarma. Mešita je nápadně podobná francouzským chrámům, na rozdíl od nich však nese veškeré utrpení ostrova. Často ji poškozovala zemětřesení, ale zásadní ránu jí zasadila osmanská vojska v roce 1571, kdy se při obléhání zřítily obě její věže, které již nebyly obnoveny. Téhož roku pak byla Osmany přebudována na mešitu.

Pokud chcete ve Famagustě ochutnat i místní kuchyni, musíte zavítat do místní restaurace Petek. Tolik dobrého jídla na jednom místě, to je prostě koncentrovaná slast každého gurmána. Obzvláště pokud jste na sladké. A odtud je to pak již jen přes cestu ke starému přístavu a opevnění s Othellovou věží, které vám celý obrázek starobylé Famagusty dokreslí.

Kousek za Famagustou se nachází nejstarší archeologické vykopávky v této oblasti, Salamis z 11. st. př. n. l. Zakladatelem města byl údajně Teukros, syn Telamóna, který se nemohl vrátit domů z Trojské války, protože se mu nepodařilo pomstít svého bratra Aiáse. Historikové se však dnes shodují na tom, že oblast byla osídlena již pravděpodobně dříve před tím. Původní hlavní město ostrova se proslavilo také významnými námořními bitvami. Na počátku 4. století jej ale postihlo několik zemětřesení a bylo tak z velké části zničeno. Znovu jej následně vybudoval Konstantin II., který jej pojmenoval Constantia. Definitivně bylo opuštěno v 7. století a jeho obyvatelé se přestěhovali do dnešní Famagusty.

Rozpory a následné rozdělení však neminuly ani hlavní a největší město Kypru, Nikósii. Od roku 1963 je Nikósie rozdělena na jižní řeckou a severní tureckou část. Je to město neuvěřitelných kontrastů, kde na jedné straně procházíte po snad nikdy neutichající ulici Ledras plnou obchůdků, restaurací a lidí, na níž se také nachází hraniční přechod pro pěší, a jen o pár kroků dál se přes ostnaté dráty budete dívat přímo do očí řecko-tureckého konfliktu, po kterém zůstaly jen vybydlené domy, a kde si příroda bere zpět to, co jí člověk vzal. Tady na nás stejně jako ve Famagustě opět dopadla tíseň z lidské hlouposti, ale na rozdíl od Famagusty či Salamis, které nás nakonec dokázaly strhnout svými historickými krásami, v nás Nikósie zanechala jen pachuť zmaru, převlečeného lidského štěstí, za kterým se vlastně skrývá jen onen pomyslný strašák ukrytý ve skříni. A nedokázala to zlomit ani slavná mešita Selimiye, přestavěná gotická katedrála sv. Sofie, či jiné nikosijské skvosty. Snad kdybychom se drželi turistických průvodců, nabudeme jiného dojmu, ale nač hledat pozlátko, když realita a skutečný život je vlastně úplně jiný...

O kus dál, asi 28 km od hlavního města, leží další kyperská perla a vlastně i časovaná bomba, nádherné červené jezero Mitsero (Kokkinopezoula Lake). Ač jeho netradiční barva působí opravdu kouzelně, jeho vznik už tak romantický není a důsledky pro okolí jsou bohužel velmi nepříznivé. Jezeru dal jeho barvu starý měděný důl Mitsero, který tady fungoval v první polovině 20. století. Do jezera prosakuje ruda a minerály, které mu dávají onu rudou barvu. Jezero je pro okolní přírodu i lidi velmi toxické. A právě toho se snažil využít jen pár týdnů před naší návštěvou snad dokonce první sériový vrah na Kypru, o kterém jsme se mohli dočíst i v českém tisku. Zde totiž schoval několik svých obětí. V době naší návštěvy jezero prohledávali policejní potápěči. Pokud si najdete na svém putování za krásami Kypru dostatek času, určitě se k jezeru vypravte. Příroda zde jasně světu ukazuje, že každý nepřirozený zásah do jejího neposkvrněného já, ač v důsledku sebekrásnější či užitečnější, s sebou nese i svou odvrácenou stranu.

Limassol a okolí

Čas se však nachýlil a naše kyperské putování se pomalu ale jistě začalo přehupovat do své druhé poloviny, takže nazrál čas přesunout se na naše další stanoviště, do města Pafos. Cestu jsme však chtěli využít k prozkoumání dalších zajímavých míst jižního Kypru. Naší první zastávkou byla známá Governor's beach. Tuto malinkou pláž lemují impozantní bílá skaliska a kupodivu jsme na ní byli dopoledne úplně sami. Odtud jsme si to namířili již do Limassolu.

Limassol, město s největším přístavem na ostrově, nám učarovalo svou nádhernou přímořskou promenádou a skvělým jídlem. Jako velcí gurmáni jsme chtěli ochutnat místní kuchyni, nechat se hýčkat zdejšími skvělými kuchaři a nesvazovat se jídelním lístkem. Volba padla na kyperské "meze" - degustační menu o mnoha chodech, u něhož můžete postupně vstřebávat všechny chutě a vůně Kypru, jídlo ovlivněné řeckou, tureckou i britskou kuchyní. A protože máme rádi plody moře, vybrali jsme si skvělou rybí restauraci The Fish market přímo na začátku limassolské promenády. Pokud toužíte po opravdovém kyperském gurmánském zážitku, nesmíte meze vynechat. A s úžasnou kyperskou zmrzlinou se pak můžete donekonečna procházet po místní promenádě, starém přístavu nebo se kochat luxusními jachtami v limassolské marině. Ovšem za návštěvu stojí i malý středověký hrad postavený okolo roku 1000 n. l., kde se 12. května 1191 konala svatba Richarda I. Lví srdce s navarrskou princeznou Berengarií. Limassol často sužovala zemětřesení i nájezdy nepřátel, které se nevyhnuly ani této stavbě, takže svou nynější podobu hrad získal v roce 1590, kdy byl finálně přestavěn. V suterénu hradu bývalo až do roku 1950 vězení.

Kousek od Limassolu se nachází impozantní rozvaliny starobylého města Kourion s monumentálním divadlem z 2. stol. př. n. l. a nádhernými mozaikami. Jeho bývalou slávu, kterou zničilo 21. července 365 zemětřesení, se podařilo alespoň částečně obnovit divadelními představeními a koncerty, které se v divadle pořádají. Z Kourionu je nádherný výhled na pobřeží a okolní pláže, nicméně i cesta z Limassolu kolem britského území vás na chvíli přenese z vyprahlého Kypru o tisíce kilometrů na sever. Jedna z cest totiž vede rozlehlými sady, které se na rozdíl od zbytku ostrova pyšní neskutečně zelenou barvou a jsou plné života a životadárné vody.

Těsně před branami Pafosu směrem z Limassolu je ještě jedna zastávka, kterou nemůžeme minout - Petra tou Romiou - místo zrození Afrodity, bohyně lásky, krásy a plodnosti. Podle jedné z legend se právě zde z mořské pěny bohyně zrodila. Toto romantické místo, kde z moře vystupují poetická skaliska, přímo vybízí k tomu, aby se zde pomyslně zrodila tato legenda o dceři boha Urana. Nutno však podotknout, že se jedná o hojně navštěvované místo, a s tímto je potřeba počítat. My jsme zde zavítali v pozdních odpoledních hodinách, a přesto zde bylo ještě stále velmi přelidněno.

Soutěska Avakas a Národní park Akamas

Okolo 20 km severně od Pafosu se nachází další kyperský skvost, soutěska Avakas, vstupní brána do národního parku Akamas pojmenovaného po synovi Thésea a Faidry. Nad soutěskou se nachází velmi příjemná restaurace, ke které se dá dojet i obyčejným osobákem. Nehledejte zde však bohaté menu. Zde nabízí pouze jednoduché, ale o to chutnější a vymazlenější barbeque. Samotnou soutěsku po miliony let modelovala tekoucí voda, díky níž toto jedinečné místo vzniklo. Životadárná voda zde však umí být také velmi nebezpečná. Soutěska je přibližně pět kilometrů dlouhá a místy velmi úzká, takže zde voda obzvláště za prudšího deště či jinak nepříznivého počasí může působit značné problémy. Nejužší část soutěska je dlouhá pouze cca dva kilometry, ale je potřeba počítat s tím, že zde budete povětšinu roku procházet ve vodě, a tomu také túru a patřičné vybavení přizpůsobit. Obzvláště v horkých dnech však oceníte stinné a vlhké prostředí a hustou vegetaci okolo. Tak jak je první úsek cesty únavný, je ten druhý doslova odměnou a příjemným osvěžením.

Pokud k soutěsce cestujete z Pafosu, určitě po cestě nevynechejte vrak nákladní lodi Edro III. Loď byla postavena roku 1966 a na své poslední plavbě převážela sádrokarton. U břehů Kypru ztroskotala 8. prosince 2011. Vstup na loď je již zakázán (leží pod úhlem 12 stupňů) a v blízké budoucnosti to údajně ani nevypadá na její vyzvednutí a odtažení. Pouhé tři kilometry odtud se nachází naše nejoblíbenější pláž Kypru. Průvodci a lidmi neobjevená Wild beach (34.886108, 32.329257), které dominují nádherná skaliska, mořské jeskyně a neuvěřitelně čistá voda. Nehledejte zde nic. Jen ryzí krásu přírody. Och jaký to kontrast k vyhlášené Coral bay, kde si chceme zpříjemnit pozdní odpoledne na cestě zpátky z Avakas. Zde je bohužel přelidněno a neútulno. Nic pro nás. Na trase se však nachází ještě jedna skvostná pláž, vhodná především pro šnorchlování, pláž Kafizis. Tato malá oblázková pláž se nachází sice kousek od hotelového resortu, ale během naší návštěvy tady bylo téměř prázdno. Na rozdíl od Wild beach si zde můžete dopřát více komfortu, přesto však nebudete zklamáni množstvím lidí či hlukem, je to příjemný kompromis pro ty, co hledají jak krásnou přírodu a klid, tak dostupný servis.

Ovšem zpátky k národnímu parku Akamas. Z Pafosu jsme se do tohoto kouta Kypru rozhodli jet vnitrozemskou cestou přes městečko Latsi. Banánovníkové plantáže na pobřeží vystřídaly vinice ve vnitrozemí a my jsme se nemohli vynadívat na to nádherné okolí, Akamas i horké pobřeží. Pro holčičky jsme po cestě našli v háječku pěkné a udržované dětské hřiště (35.034597, 32.410120), ovšem městečko Latsi se v květnu teprve probouzelo ze zimního spánku. Náš původní záměr byl dojet autem až ke slavné Blue Lagoon. Ano, uchlácholeni dosavadními terénními dovednostmi našeho Golfa a rozporuplnými recenzemi na cestu k tomuto přírodnímu skvostu jsme se rozhodli, že to prostě zkusíme. Ovšem síly, naše psychické a brzy i Golfíkovy fyzické, velmi záhy došly, a tak se Blue Lagoon stala naším první nedosaženým cílem na ostrově. Snad příště, snad na kajaku nebo pěšky, uvidíme, co síly holek dovolí. 

Naše pocuchané nervy ale velmi rychle vyléčila Bath of Afrodite. Okolí celého tohoto poutního místa je zarostlé kyperskou zelení, takže si člověk na pár okamžiků připadá jako v pralese. Největší překvapení nám však přinesla přímo tůňka Afrodity, kde na nás z vody upřeně hleděl úhoř, kolem něhož se míhali jeho potomci. Že by převtělený Adonis :-)? Národní park Akamas by si jistě zasloužil mnohem více pozornosti, kterou však v této naší životní etapě musíme věnovat především malým cestovatelkám, takže i tuto kyperskou destinaci opět přepisujeme na náš kyperský itinerář číslo dva.

Pafos a okolí

Pafos, bývalé hlavní město Kypru, se stalo naším útočištěm v druhé polovině naší cesty za poznáním krás Afroditina ostrova. Středobodem naší návštěvy Pafosu byla Lighthouse beach, pláž, kterou majestátně střeží stejně jako blízký archeologický park běloskvoucí maják. Samotná pláž je vhodná pro děti, přístup do moře je možný jak z písečného břehu, tak ze skalních vaniček příjemných pro dětské brouzdání. Z pláže se dá cestičkou lemovanou flórou všech barev dojít jak do přístavu, tak k pafoskému hradu, archeologickému parku i na opačnou stranu k Hrobkám králů.

Pafoský hrad, původně byzanská pevnost ze 13. století, se nalézá přímo u přístavu. Jeho užití bylo v historii značně různorodé. Měl sloužit jako již zmiňovaná pevnost, ale byl využíván také jako vězení či skladiště soli. Dnes slouží především jako výstavní síň. Největší slávu však zažívá v současnosti v září, kdy se zde koná slavný Afroditin festival. Nevýhodou hradu bohužel je, že jej není možno navštívit např. na vozíčku. V blízkosti hradu si můžete sednout na skvělou středomořskou večeři, lahodné frappé nebo skvělou zmrzlinu.

Bezesporu nejvýznamnější pafoskou historickou památkou zapsanou v roce 1980 do Seznamu světového dědictví UNESCO jsou staré římské domy - Dionýsův dům, Aiónův dům, Dům Thesea a Dům Orfea a také další důležité prehistorické, římské i středověké stavby, které dnes najdete v pafoském archeologickém parku. Vstup do parku se nachází kousek od hradu a celý komplex se rozkládá téměř až k Lighthouse beach. Ve všech uvedených domech se nachází jedinečně zachovalé mozaikové podlahy a v celém komplexu se nalézá mnoho historických památek. Většina exkurze do minulosti však probíhá na přímém kyperském sluníčku mezi ještěrkami, agamami a po vyprahlé zemi, s čímž je potřeba dopředu počítat.

V Pafosu se nachází i unikátní nekropole, tzv. Hrobky králů. V hrobkách vytesaných do skály zde byli pohřbíváni od 4. st. př. n. l. až do 3. st. n. l. významní obyvatelé Pafosu. Příjemnou procházkou mezi oleandry s výhledem na krásné pobřeží zde tak můžete na chvilku nahlédnout do říše mrtvých. Některé z hrobek jsou dokonce velmi honosné a krásně vyzdobené freskami, jiné jsou pouhé díry v kameni, nicméně má se za to, že v minulosti byly hrobky pravděpodobně vyloupeny a mnoho ze vzácných pokladů, které se pohřbívaly s mrtvými, bylo ukradeno.

Ovšem abychom neměli málo vraků :-) Ještě jeden máme od Pafosu nadohled. Kousek od Hrobek králů se nachází vrak lodi M/V Demetrios II z roku 1964. Loď zde ztroskotala 23. března 1998. Nachází se dále od pobřeží a rozhodně není tak fotogenická jako Edro III. 

Kypr nám však ukázal i svou stinnou stránku. Očarováni skvělým marketingem jsme se nechali zlákat do Adonis Baths, údajně jednoho z nejromantičtějších míst na světě, a dokonce jednoho ze sedmi nejerotičtějších míst Evropy. Legenda prý praví, že žena, která se v Adonis Baths okoupe, omládne, případně zázračně otěhotní, když se dotkne Adonisova mužství, muži se zase stanou silní jako byl kdysi sám Adonis. Pravda je ovšem taková, že cestou do Adonis Baths za značného povzbuzování mnoha cedulí, které vyzdvihují dovednosti a skryté síly vašeho auta, trnete, abyste v autě nevytřepali duši, následně trnete, abyste nepřišlápli některou z místních asi 126 koček, a pak si nadáváte, že jste peníze za vstupné mohli s větší slávou a možná stejným jako deklarovaným efektem propít. Tohle je jediné místo na Kypru, kde jsme opravdu litovali investovaného času, peněz i elánu.

Pomyslnou cestovatelskou tečku za naší kyperskou poutí jsme učinili v klášteře sv. Neophyta. Tento klášterní komplex, jehož počátky sahají až do 12. století, bylo v podstatě původně pouze Naophytovo útočiště ve skále, ze kterého se nakonec vyvinul komplex pro téměř dvě desítky mnichů. Klášter ležící kousek od Pafosu dokáže doslova pohladit na duši a přímo vybízí k tomu, aby zde člověk na okamžik zapomněl na své každodenní starosti, a pouze relaxoval a třeba i hledal svou další životní cestu. Přestože je klášter oblíbeným výletním místem mnoha turistů, je zde čisto a turisté absolutně respektují posvátnost daného místa. Komplex je vkusně zrenovovaný, plný zeleně a vstup zde je zcela zdarma. Pouze do muzea a skalní jeskyně plné nádherných fresek s náboženskou tematikou je symbolicky zpoplatněn dvěma eury.

Sečteno a podtrženo, nakonec vůbec nelitujeme, že jsme si místo výletu obytňákem dopřáli velmi aktivní dovolenou na Kypru. Je to nádherný ostrov plný úžasných jídel, skvělých lidí, dechberoucí přírody i úchvatných památek. Je to ostrov, kde na vás na každém kilometru dýchá historie stará mnoho století, ale i nedávné konflikty, střet kultur i ochoty pečovat o vše krásné, co ostrov nabízí, včetně turistů a jejich potřeb. 

Rozpočet:

letenky z Katovic do Larnacy a zpět s Wizz Air, 2 dospělí, cesta tam jedno dítě do 2 let a jedno nad 2 roky, cesta zpět dvě děti nad dva roky, kočárek, 4 malá kabinová zavazadla a sporťák za 15 123 Kč

ubytování v 1 Hadjios Valley, Griva Digeni, Mazotos, 7577 Larnaca od 13. 5. do 20. 5. přes booking.com za 10 427 Kč; ubytování v City Center Apartments, Agapinoros 2 -Iacovos Court, 8049 Pafos od 20. 5. do 27. 5. přes booking.com za 11 650 Kč

půjčení auta (5dvéřový VW Golf v manuálu) přes Sixt Car Rental 5 200 Kč + 49 EUR každá autosedačka

povinné ručení na auto při přechodu hranic za 20 eur